Závazný způsob rozúčtování tepla

Komerční subjekty využívají doporučení Evropského Palamentu a Evropské Rady (směrnice č. 2012/27/EU o energetické účinnosti a 2010/31/EU o energetické náročnosti budov) k šíření zpráv o nutnosti bezodkladně dovybavit technická zařízení budov o další technické pomůcky, které jsou předmětem jejich podnikání.

Podružné vodoměry na studenou a teplou vodu nejsou v ČR od roku 1995 povinné a není zřejmé, že se tak bez ekonomické úvahy nyní stane. Prioritou zákonodárců by mělo být nejprve měření dodaného množství a tepelného obsahu teplé vody na vstupu do bytového domu tak jako to předpokládala již směrnice 2002/91/ES a zákon č. 458/2000 Sb., s několikerým odkladem od září 2011. Zásahem teplárenské lobby byla tato povinnost ze zákona (§ 78 odst. 5) vyňata, přestože povinnost měření energetických produktů na straně odběratele evropské předpisy nadále vyžadují!

Závazný způsob rozúčtování nákladů na teplo při vytápění s využitím technických pomůcek není prozatím předmětem konkrétního ustanovení v existujících závazných právních předpisech, a proto v různých formách vlastnictví bytů lze o vhodném řešení rozhodovat jen na základě místního ujednání. Povinnost vyplývající ze zákona č. 318/2012 (§ 7 odst. 4 a) je dílčím opatřením, k realizaci do 1. 1. 2014, které zatím nebylo konkretizováno v chystané novele vyhlášky č. 194/2007 Sb., která je prováděcím předpisem k zákonu o hospodaření energií. Není vyloučeno, že tam, kde se užití tepla oceňuje podle podlahové plochy, nebudou rozdělovače topných nákladů (RTN) na otopných tělesech či jiný, např. inteligentní systém měření, vyžadovány. Technické pomůcky k indikaci či měření užití tepla se uplatňují pouze v případě, že došlo k rozhodnutí o jejich využití. Je-li v bytové praxi rozhodnuto o jiném způsobu stanovení individuálních úhrad za teplo k vytápění (např. podle § 4 odst. 5 vyhlášky č. 372/2001 Sb. nebo podle zákona č. 67/2013 Sb., § 6 odst. 1) je věcně chybné vázat stanovení úhrad za teplo k vytápění jen na jednu z možností a tak zpochybnit zásadu volné soutěže při výběru z dostupných metod. Dálkový odečet z RTN nepřispívá ke zlepšení energetické účinnosti, a proto nemůže být předepsán jako zákonná povinnost. Doporučuji vyčkat na konečné řešení v zákoně či podzákonném předpise (vč. výjimek ze zákonné povinnosti a na kontext s ostatními právními předpisy bytového práva). Nepodléhat předčasně unáhleným řešením pod vlivem marketingových nátlakových akcí před 1. 1. 2015. Tím spíše, když evropská směrnice č. 27/2012/EU, o energetické účinnosti (čl. 9, bod 3), zmiňuje možnost uplatnění RTN či jiné alternativní metody až od 1. 1. 2017, a to bez konkretizace jejich technického provedení (u RTN chybí odkaz na EN 834), a podmínky jejich instalace v členských zemích EU váže EU na technickou proveditelnost a nákladovou efektivitu.

Zdroj: Verlag Dashöfer, Ing. Jiří Skuhra CSc.,

 

Kontaktní formulář